Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Kontakty

Státní zámek Dačice
Havlíčkovo nám. 85/I
380 01 Dačice

Tel.: +420 384 420 246

       +420 606 795 806

E-mail:
dacice@npu.cz

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Památky v Dačicích

 

 

Městská radnice

Městská radniceRadnice byla postavena v renesančním slohu roku 1559 v horní části Palackého náměstí, měla podobu jednopatrové nárožní budovy se dvěma křídly a třemi renesančními štíty, její součástí byla hranolová věž. Po požárech v 17. a 18. století byla radnice obnovena stavitelem Francescem Camellim z Kunžaku a zvýšena o jedno patro. Dnešní podoba pochází z roku 1850, sgrafitová výzdoba fasády byla obnovena po roce 1945 a celá fasáda v roce 1991. Od roku 2003 je radnice opět sídlem části městského úřadu.

 

 
Bašta

BaštaBašta je jednou z dochovaných částí prvního panského sídla, které vznikalo od konce 15. století jako hospodářský dvůr s tvrzí. Na baštu zřejmě navazovala hradební a ohradní zeď. Obytná budova tohoto prvního panského sídla byla dokončena ve druhé čtvrtině 16. století v renesančním stylu. Toto sídlo však pánům postupně přestalo vyhovovat a jeho funkci později převzal tzv. Starý zámek. Bašta se nachází mezi Starým zámkem a autobusovým nádražím.

 


Starý zámek

Starý zámekTento renesanční palác nechal postavit v letech 1572 – 1579 Albrecht Krajíř z Krajku jako své nové sídlo. Jde o dvoupatrovou budovu obdélníkového půdorysu zakončenou po jejím obvodu vysokou atikou a cimbuřím. Vzhled budovy se bez vnějších změn dochoval do dnešní doby. Fasáda je pokryta sgrafitovým kvádrováním a naposledy byla restaurována v roce 1992. Nad hlavním vstupním portálem jsou umístěny erby Albrechta Krajíře z Krajku a jeho manželky Magdaleny z Vřesovic. Dnes je Starý zámek sídlem části městského úřadu.

 


Kostel sv. Vavřince s renesanční věží

Renesanční věž kostela sv. VavřinceBarokní kostel sv. Vavřince byl postaven v letech 1775 – 1788 na náklady dačického děkana Jana Neulingera a majitele panství Johanna Friedricha Osteina. Kostel byl postaven na místě, kde od roku 1183 stával kostel románský, který byl v 15. století goticky přestavěn. Tento gotický kostel byl však poškozen požáry a nacházel se v havarijním stavu, proto musel ustoupil stavbě nového kostela. Jde o jednolodní prostor na půdorysu latinského kříže, postavený podle plánů dačického stavitele Michaela Kirchmayera. Uvnitř kostela jsou významné freskové malby hlavního oltáře sv. Vavřince a bočních oltářů sv. Marie a Valburgy od moravského malíře Josefa Winterhaltera z roku 1787. Za zmínku stojí rovněž pozdně gotická cínová křtitelnice z doby kolem roku 1500. Ke kostelu byla v letech 1586 – 1592 přistavěna italským stavitelem Franceskem Garofem de Bissone renesanční sedmipatrová věž vysoká 48 m. Věž je zakončena ochozem s renesančními toskánskými sloupy a zábradlím s kuželkovou balustrádou. 
Otevírací dobu věže najdete zde.
 

 


Františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského

Františkánský klášter nad Palackého náměstímKlášter nechal v letech 1660 – 1664 postavit bohatý soukeník, dačický měšťan a primátor Matěj Jiří Kapeta. Jde o raně barokní stavbu, ke které byl v letech 1672 – 1677 přistavěn jednolodní klášterní kostel sv. Antonína Paduánského s trojbokým kněžištěm. Hlavní oltář zahrnuje obraz patrona kostela sv. Antonína Paduánského a daroval ho roku 1689 nový majitel Dačic hrabě František Antonín Berka z Dubé. Malířská a sochařská výzdoba dále pochází z první poloviny 18. století a je připisována domácím umělcům, především Matouši Strachovskému a Matouši Kölbelovi, svůj podíl zde má i malíř Jan Josef Altmann. Varhany z roku 1720 jsou dílem dačického varhanáře Václava Pantočeka. V roce 1991 byl klášter vrácen podle restitučního zákona řádu františkánů, dnes je osídlen řádem bosých karmelitek a je veřejnosti nepřístupný.

 


Mariánský sloup na Havlíčkově náměstíMariánský sloup zvaný „Loreta"

Mariánský sloup dal postavit kolem roku 1725 tehdejší majitel panství Václav Albrecht z Vrbna a Bruntálu. Pod korintským sloupem s postavou Panny Marie Immaculaty se nacházejí sochy sv. Václava, Vojtěcha a Prokopa. Sochařská výzdoba je připisována místnímu umělci Sebaldu Kölbelovi.

 


Barokní kaple sv. Rocha a Šebestiána na starém hřbitově

Kaple pochází z konce 17. století a připomíná morovou epidemii v roce 1680. 

 


Dům č. 4

V tomto domě, nacházejícím se v horní části Palackého náměstí (dnes budova Městského kulturního střediska), byla roku 1833 zřízena dačická rafinerie cukru, která byla i první rafinerií třtinového cukru na Moravě. Na jaře roku 1840 se stal jejím ředitelem Švýcar Jakub Kryštof Rad, kterému se podařilo už v roce 1841 vyrobit první kostkový cukr. Až v lednu 1843 obdržel na svůj vynález privilegium dvorské komory ve Vídni a od tohoto roku se Dačice pyšní svým prvenstvím.

 


Pomník kostky cukruPomník kostky cukru

Pomník byl na prostranství před kostelem sv. Vavřince umístěn v roce 1983 jako přípomínka vyrobení prvního kostrového cukru na světě v Dačicích v roce 1843, o které se zasloužil ředitel dačické rafinerie Jakub Kryštof Rad.