Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Kontakty

Státní zámek Dačice
Havlíčkovo nám. 85/I
380 01 Dačice

Tel.: +420 384 420 246

E-mail:
dacice@budejovice.npu.cz

S věrnostními pasy zdarma na státní hrady a zámky

Věrnostní pasy

 Více informací naleznete zde.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Stránka

  • 1

Publikace NPÚ ÚOP v Č. Budějovicích


Památky jižních Čech 2

 

Památky jižních Čech 2Uspořádali: Martin Gaži - Vlastislav Ouroda
Edice: Miscellanea – svazek 2. 
ISBN: 978-80-85033-24-3
Formát: 192 stran, 24 x 16,5 cm
Grafická úprava: Tomáš Halama

česky, křídový papír, vázaná vazba
Rok vydání: 2009 (1. vydání)
Prodejní cena: 269,- Kč
Distribuce: Kosmas

 

 

 
Publikace Památky jižních Čech 2 z edice Miscellanea je ohlédnutím za významnými počiny jihočeských památkářů. „Druhý svazek je o něco více zaměřen na památky sakrální, dokládá to i nanejvýš fundovaná studie o umělecky kvalitní výzdobě jezuitského kostela v Opařanech,“ uvedl k obsahu publikace její editor Mgr. Martin Gaži, vedoucí umělecko – historického oddělení Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. K letošnímu výročí 750 let od založení cisterciáckého opatství kláštera Vyšší Brod je do sborníku zařazen také článek Milana Hlinomaze Heraldika kláštera Vyšší Brod a článek Jiřího Franze „Pohlédne-li na mě Bůh, rozkvetu“ k emblematice obrazu Pětilisté výročí založení cisterciáckého kláštera Vyšší Brod.
Kromě církevní tématiky naleznou čtenáři ve sborníku podrobnosti o objevu pozůstatků starší stavební fáze zámku Červená Lhota, zprávu o obnově kovárny a ledárny u českokrumlovského zámku nebo informace o konzervaci fasád tvrze ve Vlksicích a další. Některé památky na své „objevení“ a záchranu čekají, v tomto svazku se to týká spletitě „rostlého“ zámku v Červeném Újezdci, poněkud záhadného domku s pozoruhodnými stavebními detaily v areálu čížkrajické tvrze či dobře ukryté dymné jizby v Hořicích na Šumavě. Studium památek je zde prvním krokem pro jejich alespoň částečnou pomoc a záchranu. „Společným cílem textů sborníku je interpretovat zapadlé významy a funkce našich památek a především je zachovat pro další generace,“ uvádí na závěr o knize Martin Gaži.

 


 

Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě

 

Zdenka Paloušová

 

Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé MoravěNakladatel: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Edice: Monumenta – svazek 2. 
ISBN: 978-80-85033-17-5
Formát: 204 stran, 30 x 22 cm
Grafická úprava: Tomáš Halama

česky, křídový papír, vázaná vazba
Rok vydání: 2009 (1. vydání)
Prodejní cena: 749,- Kč
Distribuce: Kosmas

 

 

V edici Monumenta vychází kniha Zdenky Paloušové Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě, která tématicky navazuje na úspěšnou publikaci Pavla Hájka Zděná boží muka v jižních Čechách. Kamenná boží muka jsou jedním z nejstarších hmotně dochovaných dokladů zbožnosti mimo kostely. V knize je jich popsáno téměř 400. „Nejvíce jsme jich nalezli na Jindřichohradecku, Dačicku a Trhosvinensku, dále na Českokrumlovsku, Prachaticku a v dalších okresech, analogie byly nacházeny také v přilehlém rakouském a bavorském pohraničí,“ přiblížila rozsah zkoumání Zdenka Paloušová.

V první části knihy nalezneme popis kamenných božích muk, vysvětlení jejich symboliky a významu pro tehdejší společnost, v dalších částech již autorka popisuje jednotlivá boží muka přehledně od období pozdní gotiky přes renesanci, baroko až k božím mukám vystavěným v 19. a 20. století. Knihu doplňují barevné fotografie, ilustrace a dobové reprodukce.
„Na božích mukách lze vysledovat stejné architektonické a stavební prvky jako na velkých rožmberských stavbách z pozdně gotického období. S největší pravděpodobností se na obou typech staveb podíleli stejní kameníci,“ odhaluje možnou souvislost s rožmberskými stavebními aktivitami Zdenka Paloušová. Na božích mukách převážně z období až po třicetileté válce lze občas nalézat i sdělení. Zajímavý je například příběh božích muk v Českém Krumlově. Nechal je postavit perníkář J. Slin jako poděkování Bohu za to, že přežil bez úhony pád z koně, když spěchal na svoji svatbu.
„Boží muka jsou vyjádřením hlubokých díků a proseb, mají přinést úlevu od utrpení a zapudit možné budoucí ohrožení jednotlivců i komunit,“ vysvětluje jeden ze smyslů božích muk Zdenka Paloušová. A smysl této knihy? „Pilířky a sloupky božích muk byly v průběhu staletí poškozovány, opravovány a znovu vztyčovány. I dnes potřebují naši ochranu, aby nás mohly chránit,“ dodává Zdenka Paloušová.
Autorka se v Národním památkovém ústavu zabývá movitými církevními památkami a v knize zpracovala informace, které nasbírala v rámci projektového úkolu Ministerstva kultury ČR v letech 1999 - 2001. „Tomuto tématu se věnuji prakticky od poloviny 90. let, před vydáním knihy bylo však nutné již jednou prozkoumaná místa znovu objet a zjistit, v jakém stavu se nyní nalézají,“ komentuje proces vzniku publikace Zdenka Paloušová. Díky tomuto odstupu objevila Zdenka Paloušová i taková boží muka, která při prvním průzkumu nenalezla. Jak je to možné? „Někdo se zřejmě bál, že by byla boží muka zničena, proto je raději uschoval. Když se situace uklidnila, vrátil je na původní místo zpět,“ objasňuje záhadu Zdenka Paloušová.

 

 


 

Zděná boží muka v jižních Čechách

Pavel Hájek

 

Zděná boží muka v jižních ČecháchNakladatel: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Edice: Monumenta – svazek 1. 
ISBN: 978-80-85033-16-8
Formát: 256 stran, 30,2 x 21,5 cm
258 autorských barevných fotografií + mapové přílohy; německé a anglické resumé, křídový papír, vazba V8 s pevnými deskami a přebalem
Rok vydání: 2009 (1. vydání)
Prodejní cena: 690,- Kč


 

V průběhu tří staletí bylo na území jižních Čech postaveno více než dvě stě zděných pilířků a sloupků božích muk. Označovala místa uložení ostatků padlých vojáků a bývala připomínkou i jiných tragických událostí. Někdy byla využívána jako mezníky na hranicích katastrů obcí, sloužila jako rozcestníky, zejména ale byla místem určeným k modlitbě, zastavení a rozjímání na cestách, k prosbám vznášeným za úrodu, déšť, uzdravení, narození dítěte či mnoho dalších potřeb. Jsou dokladem snahy vepsat do krajiny část kolektivní paměti i projevem obecně lidské touhy po blízkosti Boží.
Autor je odborným pracovníkem státní památkové péče, kniha završuje jeho mnohaleté výzkumy terénu, map i archivních pramenů. V letošním roce na ni bude navazovat obdobně koncipovaná publikace věnující se jihočeským kamenným božím mukám.

 

Publikace lze objednat u firmy KOSMAS.

 

 

 


28.5.2010 Zobrazit méně

Stránka

  • 1