Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Privilegium pasování Dalbergů
Velký obraz v reprezentačních sálech dačického zámku znázorňuje významné privilegium rodu komořích z Wormsu, svobodných pánů z Dalbergu. Když byli při korunovacích římskoněmeckých císařů pasováni noví rytíři, člen rodu Dalbergů měl právo být pasován na rytíře jako první mezi všemi. Původ této výsady klade rodová legenda do poloviny 12. století, kdy při boji Friedricha I. Barbarossy s Římem zachránil údajně jeden z Dalbergů na mostě přes Tiberu císařův život a za to obdržel zmíněné privilegium. Kdykoli pak nově zvolený německý císař uděloval při své korunovaci pasování na rytíře, vyvolával říšský herold nejprve třikrát: "Není tu žádný Dalberg?". Teprve po zástupci rodu Dalbergů přišli na řadu další účastníci pasování. A tady už nejde o žádnou legendu, ale o skutečnou historickou událost.
Privilegium bylo potvrzováno rodu Dalbergů jednotlivými císaři na pergamenových listinách s pečetěmi a zaniklo až s rozpadem Říše římské národa německého v roce 1806. Originály těchto listin jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně. Nejstarším známým dokumentem týkajícím se tohoto privilegia je listina císaře Maximiliána I. z roku 1494, která potvrzovala a obnovovala privilegium císaře Friedricha III. z roku 1446. Následují listiny od císařů Karla V. (1521), Ferdinanda I. (1559), Maximiliána II. (1566), Rudolfa II. (1582), Ferdinanda II. (1620), Ferdinanda III. (1638), Leopolda I. (1660), Josefa I. (1706), Karla VI. (1712), Františka I. (1746), Josefa II. (1766) a Leopolda II. (1791). Císař Karel VI. udělil v roce 1738 Dalbergům v souvislosti s privilegiem přednostního pasování dokonce zvláštní dekoraci - řád nošený na stuze kolem krku. Součástí privilegia byl také titul prvních dědičných rytířů Svaté říše římské národa německého, který zajišťoval rodu významné místo ve společnosti. Posledním z rodu, kdo uplatnil toto ojedinělé privilegium, byl Friedrich Franz Karl (1751-1811), pasovaný v roce 1792 při korunovaci Františka II.
Obraz má představovat pasování rytíře Wolfa Dalberga v roce 1452, vznikl však až ve 2. polovině 18. století, takže malíř namaloval Řím tak, jak ho znal nebo si ho představoval ve své době. Motiv Andělského hradu a bitvy na mostě přes Tiberu se objevuje i na exlibris Friedricha Dalberga (+1914).
